Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Výživa v dětství ve vztahu k utváření sociálních rolí a zdravotnímu stavu velkomoravské populace
Jílková, Michaela ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kovačiková, Lenka (oponent)
Tato práce se věnuje rekonstrukci stravy na základě relativních poměrů stabilních izotopů uhlíku a dusíku v kolagenu z kostních a zubních vzorků. Materiálem využitým v této práci je 46 dospělých jedinců, z kosterního souboru od VI. kostela v Mikulčicích z období Velkomoravské říše (9. - 10. stol.). Izotopové hodnoty jsou zpracovávány v souvislosti s utvářením sociálních rolí a zdravotním stavem. U populačního vzorku byl sledován výskyt, případně míra závažnosti vybraných nespecifických stresových ukazatelů a patologií (Cribra orbitalia, zubní kazy, kazivost chrupu, lineární hypoplázie zubní skloviny, opotřebení chrupu, délka stehenních kostí). Na základě výsledků izotopové analýzy bylo zjištěno, že strava této populace byla založena především na terestrických zdrojích potravy a obsahovala jak živočišné proteiny, tak rostlinné složky, které pocházely jak ze skupiny C3, tak C4 rostlin. Významnou součást jídelníčku velkomoravských Slovanů tvořilo proso, které bylo ve větší míře konzumováno v období dětství. Získané údaje podporují hypotézu prosa jako "potraviny starých Slovanů" (Reitsema and Kozlowski, 2013). Byly prokázány významné rozdíly ve složení stravy na základě socio-ekonomické stratifikace obyvatelstva, které se utvářely již v období dětství (vysoce postavení jedinci konzumovali signifikantně...
Výživa v dětství ve vztahu k utváření sociálních rolí a zdravotnímu stavu velkomoravské populace
Jílková, Michaela ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kovačiková, Lenka (oponent)
Tato práce se věnuje rekonstrukci stravy na základě relativních poměrů stabilních izotopů uhlíku a dusíku v kolagenu z kostních a zubních vzorků. Materiálem využitým v této práci je 46 dospělých jedinců, z kosterního souboru od VI. kostela v Mikulčicích z období Velkomoravské říše (9. - 10. stol.). Izotopové hodnoty jsou zpracovávány v souvislosti s utvářením sociálních rolí a zdravotním stavem. U populačního vzorku byl sledován výskyt, případně míra závažnosti vybraných nespecifických stresových ukazatelů a patologií (Cribra orbitalia, zubní kazy, kazivost chrupu, lineární hypoplázie zubní skloviny, opotřebení chrupu, délka stehenních kostí). Na základě výsledků izotopové analýzy bylo zjištěno, že strava této populace byla založena především na terestrických zdrojích potravy a obsahovala jak živočišné proteiny, tak rostlinné složky, které pocházely jak ze skupiny C3, tak C4 rostlin. Významnou součást jídelníčku velkomoravských Slovanů tvořilo proso, které bylo ve větší míře konzumováno v období dětství. Získané údaje podporují hypotézu prosa jako "potraviny starých Slovanů" (Reitsema and Kozlowski, 2013). Byly prokázány významné rozdíly ve složení stravy na základě socio-ekonomické stratifikace obyvatelstva, které se utvářely již v období dětství (vysoce postavení jedinci konzumovali signifikantně...
Výživa ve středověké Evropě a stabilní izotopy
Jílková, Michaela ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kaupová, Sylva (oponent)
V bioarcheologii jsou k rekonstrukci stravy stále častěji využívány analýzy poměrů stabilních izotopů v kosterním kolagenu, které se ukazují jako cenný nástroj, sloužící k pochopení života našich předků. Pomocí naměřených hodnot především izotopů uhlíku a dusíku je možné určit, zda analyzovaný jedinec využíval spíše terestrické či akvatické zdroje potravy, C3 nebo C4 rostliny, zda jeho hlavním zdrojem bílkovin byly rostlinné či živočišné produkty. Stabilní izotopy poskytují dále informace o případných rozdílech ve stravě jedinců různého pohlaví, socioekonomického statusu či různého věku. Také dálkový obchod a rezidenční mobilita mohou být studovány na základě izotopových poměrů. V kombinaci s poznatky archeologických disciplín nám tedy analýzy poměrů stabilních izotopů poskytují velmi cenné informace nejen o stravě, ale i o způsobu života historických populací. Na příkladě několika středověkých evropských populací byly zjištěny geografické a částečně i chronologické rozdíly v izotopových poměrech, odkazujících na rozdílnou stravu v jednotlivých oblastech a také na změny složení stravy během středověku.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.